středa 16. ledna 2013

cesta do Bariloche

arukarie


vodopadky u Caviahue


jezero Nahuel Huapi


kousek pred Bariloche

 

planovani dalsich cest u nezbytneho kaficka
Z Mendozy vyrazime na tisicikilometrovou pout do Patagonie. Nase cesta vede pres mestecko Cavihaue kousek od hranic s Chile. Je tu narodni park s aurkariemi, takovymi zvlastnimi jehlicnatymi stromy, ktere chceme videt. Spime kousek od jezera pod velikanskou arukarii a pristi den chceme trochu projit okoli. Ale rano je docela osklivo, tak se jdeme podivat jen na vodni kaskadu kousek od mesta a frcime dal na jih. Pokracujeme opet po silnici 40, ktera vede od severnich hranic az na jih a je tu v Argentine slavna asi jako silnice 66 v severni Americe. Projizdime kolem spoustu krasnych jezer. Davame si malou zastavku u jezera Nahuel Huapi v turistickem mestecku Villa Angostura a dalsi den uz v Bariloche premyslime nad nasi dalsi cestou ...

Severni Argentina a Mendoza

Zacatkem ledna se dostavame pres hranice, opoustime krasnou a levnou Bolivii a prijizdime do predrazene Argentiny, po bolivijskych, peruanskych a ekvadorskych cenach jsou ceny argentiskych autobusu docela sok.  No neda se nic delat, budeme muset setrit jinde. Ceka nas cesta temer pres celou Argentinu na jih do Patagonie.

Kousek za hranicemi
- Ushuaia - az tam asi nemirime, ale blizko k ni :)

zapad slunce severni argentina
Nejdrive si ale prohlizime alespon kousek severni Argentiny pred presunem na jih. Mirime do Purmamarcy, kde maji udoli se sedmibarevnymi skalami. Spime kousek od reky na moc peknem miste a rano jdeme na vyhlidku:
Purmamarca
Do souteze o nejosklivejsi mesto jizni ameriky zarazujeme San Salvador de Jujuy, pres ktere mirime do Salty. Pripadame si opet jako ve Venezuele, nedele rano a bankomaty nemaji penize.
Nastesti se brzo presouvame do Salty, kde chceme stravit odpoledne, a vecernim busem do Mendozy. Ceka nas neprijemne prekvapeni, vsechny busy do Mendozy jsou vyprodane. Stravime tedy v Salte o den vic, coz nam nakonec ani nevadi, protoze den si docela uzijeme a dame se do kupy pred dlouhatanskou cestou. Navic se rano dovidame dobrou zpravu, konecne mame letenky domu za rozumnou cenu, ale bylo to dobrodruzstvi to nakupovani.
Na obed jdeme na mistni specialitku - empanady plnene masem nebo syrem a ruznymi dalsimi vecmi. Salta je jimi proslavena, v Bolivii jim rikaji Salteni, ale paradoxne, ty bolivijske nam chutnali o neco vice. Prochazime mesto, vecerime s mediky z Buenos Aires, kteri nas pozvali na grilovane klobasky a o pulnoci nastupujeme do busu a travime tu 21 hodin do Mendozy.


David a empanady
V Mendoze si daveme den odpocinku, prochazime mesto a vecer si pripravujeme veceri, jak se na Argentinu slusi a patri - hovezi steak a cervene vino :)
Dalsi den mirime do vinotek v Maipu v okoli Mendozy. Pujcujeme si kolo a objizdime je na kole. Ochutnavame vice druhu, ale vitezi u nas Malbec. Vecer jsme unaveni, nenamahame se s vracenim do mesta a spime v Maipu v olivovem hajecku.




Rano po probuzeni balime, opoustime kraj vina a Mendozu a frcime do severni Patagonie...

pondělí 7. ledna 2013

PF 2013

pozde ale prece :

At uz stojite pevne na zemi
nebo je vas svet vzhuru nohama
at je vase dalsi etapa
tak akorat slana :)


Salar de Uyuni

Los Lipez a Salar de Uyuni

27. prosince vyrazime na nas nejdelsi vylet s agenturou nasi cesty. Doufame, ze jsme si vybrali dobre, jak agenturu, tak spolucestovatele. Jedeme s belgickym parem, zdaji se byt fajn. Prvni den prohlizime okoli Tupizy, skaly v Ciudad Encanto, ktere jsou uzasne a spime v male vesnicce kdesi uprostred divociny. Dalsi den vstavame hodne brzo, ceka nas vystup na sopku. Presouvame se k ni a s vystupem zaciname relativne pozde. Auto nas vyvezlo hodne vysoko, nejde o nic tak moc narocneho, ale prece jen 6000m.n.m. Kdyz David tahne nahoru batoh s nasim oblecenim, vsichni se nam trochu smeji kolik toho tahneme, jdou jak na motyly.Vsak on jim ten smich cestou nahoru dojde. Prochazime kolem coudicich der, hrozne smrdi sirovodikem a kolem vsude je sira, to abychom vedeli, ze sopka pod nami je ziva :)
Zaverecna hodinka vystupu je celkem makacka a nahore fuci strasne moc, ale nam je celkem teplicko :)
Vecer jsou vsichni hrozne utahani, tak si otevirame vinko sami.
Dalsi dny nas cekaji barevne laguny s plamenaky, poust a skaly, strasne moc peknych veci.
Posledni den roku vyrazime ve 4 rano na Salar. Stihame vychod slunce nad solnou plani, snidame na Isla Incahausi pobliz 900let starych kaktusu a blbneme s fotakem obklopeni kolem dokola bilou plani.
Nas vylet konci pobliz mesta Uyuni na hrbitove vlaku. Loucime se s nasimi novymi belgickymi kamarady v docela osklivem meste Uyuni a vracime se do Tupizy. Sil na oslavu noveho roku je malo, jsme dost unaveni, ale jdeme na pizzu a otevirame bolivijske vinko, ale kolem pul jedne jdeme spat a chrnime az do obeda :)


na vrcholu Uturuncu ( 6008m.n.m)
Vulkan Uturuncu

Laguna Colorada

Arbol de Piedra


                                                                     
                                                                     Salar de Uyuni :  






Isla Incahausi


Okoli Tupizy - vylet na konicich

Na novy rok jsme si vyrazili zahrat na kovboje. Na koniky jsme dostali dobrou cenu, tak vyrazime na dva dny. Dostavame klobouky a pripadame si, jak na divokem zapade:)  Slunce pekne pari a my vyrazime za mesto. Konici nejdriv moc nechteji pridat do kroku, nakonec poslechnou. Nejdriv skaceme, jak pytle brambor, ale moc dlouho to netrva a uz to i vypada, ze jedeme. Odpoledne se prohanime uz pekne rychle. Kolem nas jsou vsude kaktusy a cervene skaly, projizdime nekolika vesnickami a hrozne se nam vylet libi. 
Druhy den uz se ozyvaji zada a nohy, presto s chuti nasedame do sedla a vracime se do Tupizy. Dojizdime tesne pred bourkou, ale utikat do hostelu nemuzeme, jsme docela zniceni a co teprv dalsi den! Ale vylet byl paradni.