NP Los Glaciares a Perrito Moreno

Cestou do Chaltenu zazijeme poradny patagonsky vichr a to mistnaci rikaji, ze to jeste nic neni. Asi se mame na co tesit a nas stan taky :(
El Chalten je male, velmi turisticke mestecko, coz je videt na cenach. Spime radsi za mestem, protoze kempu bychom se nedoplatili. Na informacich dostavame mapku a dalsi den vyrazime na par dnu do narodniho parku. Uz z dalky vidime Fitz Roy, hlavni atrakce Chaltenu, a Cerro Torre.
Prvni den mirime k jezeru pod Cerro Torre, spime v kempu plnem opustenych stanu, coz je trochu strasidelne. Dalsi den pokracujeme k Fitz Royi a jezerum u nej. U jezera Los Tres prespavame, poradne tu fuci. Davidovi rano vitr dokonce veme karimatku. Jen na chvili jsme se vzdalili od veci a karimatka je nenavratne pryc.
Od Laguny de Los Tres sestoupime a jdeme asi hodinku na Ledovec u Bilych kamenu a pak uz jdeme smerem zpet na Chalten. V nejblizsim kempu postavime stan, ale hrozne tam vsude fouka pisek a prach, takze Davida donutim vsechno zase sbalit, coz se neobejde bez mrzutych prupovidek, a pokracujeme dal, do dalsiho kempu. Nevim, jestli se vitr mezitim uklidnil nebo v tomhle kempu fouka min, kazdopadne je to lepsi. Varime si k vece polevku a usiname velice rychle.
Rano jeste na posledni vyhlidku na Fitz Roy a za hodinku jsme zpet v Chaltenu. Kupodivu se nam podari najit celkem levny hostel, kde si odpocineme a smyjeme vsechen prach a dalsi den vyrazime na dalsi prochazku. Pocasi se nam mezitim trochu zkazilo, vsude jsou mraky, takze na vyhledy to moc neni. Dojdeme proto jen asi do pul cesty a dalsi den se posouvame do Calafate.
Calafate je o neco vetsi, ale stejne drahe jako Chalten. Jedeme sem kvuli dalsimu ledovci - Perrito Moreno. Vstup k nemu nas prijde sice docela draho, ale myslim, ze to za to stoji. Jsme celkem blizko k nemu a muzeme si ho fakt dobre prohlednout, ma 14km na delku a 5km na sirku, obcas kousek se strasnym ramusem spadne do jezera. Na spouste vyhlidek na to ceka nejaky ten vasnivy fotograf. Lidi je tu fakt hodne, ale i tak se nam to moc libi.
Po shlednuti Perrito Moreno uz v Calafate neni nic moc k videni a chceme pokracovat dal, jenze listky na bus do Puerto Natales maji az za dva dny. Zdrzime se proto v Calafate dele nez jsme chteli, ze zacatku jsme z toho trochu otraveni, ale nakonec si to tam docela uzijeme - s vinkem a vanilkovym pudinkem dopisujeme deniky a dohanime uceni spanelstiny, co jsme posledni dobou zanedbavali.

Chile - NP Quelat a Lago General Carera

Z Bariloche vyrazime na par dni do Chile. Po hlavni a asi jedine silnici Caretera Austral, mirici na jih, se horko tezko dostavame do Puerto Puhuapi a odtud k ledovci Ventisquero Colgante v NP Quelat. Ledovec je videt uz z dalky, platime vstup a pokracujeme asi hodinku do kopce na vyhlidku, kde malem zavarime fotaky :D je to nadhera, jen hovada neustale otravuji a ze jich je fakt hodne. Celkem brzo nas odtud vyzenou, pokracujem na dalsi vyhlidky a potom se necekane autem presouvame bliz k Coyhaique s Izraelci, ktere jsme v parku potkali. Dalsi den jim prispejeme na benzin a hodi nas az do Coyhaique.
Mirime k jezeru General Carera na vyjizdku lodi, abychom videli uzasne jeskyne, co tu maji u pobrezi, s kombinaci azurove modrou barvou jezera je to krasne.. jako vsechno ( krom hovad a vetru) tady v Patagonii. Po vylete jezero objizdime a mirime zpet do Argentiny..

Bariloche

Nejdrive si davame jeden den na odpocinek ve meste, mame stesti nasli jsme krasny hostylek. Nakonec z odpocivani az tak moc neni, snazime se zaridit letenky na prelet v Argentine a opet je to docela komplikovane. Alespon vecer si delame pohodu a steaky a cervene vinko :)
Dalsi den vyrazime na vylet po okolnich jezerech a vecer dorazime na Cerro Campanario odkud je uzasny vyhled do krajiny. Varime pri zapadu slunce a na jedne vyhlidce rozdelavame spacaky a koukame na hvezdy. Misto na spani se zda opravdu dobre. Ale kolem pulnoci nas probouzi proud vody, ktery strika primo na nas. Pekne neprijemne probuzeni od zavlazovacu :D Jsme celi mokri a i nase spacaky stihly neco nacucat. David nadava na Argentinu a presouvame se na dalsi vyhlidku, po dukladne kontrole, jestli v blizkosti neni zase nejake strikatko.
Rano se probouzim pri vychodu slunce. Mozna jeden z nejhezcich, co jsem videla. Po nasi snidani se pomalu zacinaji trousit turisti a tak vyrazime zpet do Bariloche. Zarizujeme posledni veci nez odjedeme do divociny. Mirime na jih do Chile a dalsi mesto nas ceka asi tak za tyden mozna i za 14dni.